Přišla, je tu a já pevně doufám, že už ne nadlouho. Korona samozřejmě:) Ochromila všechny a v nejrůznějších sférách.

Měli jsem štěstí. Společné chvíle pro nás nebyly za „trest“ ale za odměnu. Konečně jsme na sebe měli čas, který je v dnešní uspěchané době tolik vzácný. Společný čas jsme využili k zútulnění bytu a malování (na mnohých zdech už byste to nepoznali, vy s malými dětmi mi rozumíte:)

Co mi ale nejvíce chybělo?

Kontakt s rodinou, přáteli a s lidmi, se kterými se na foceních potkávám. Nejen s vámi, které už z focení znám a jsem neskutečně vděčná, že se vracíte. I se spoustou zajímavých lidí a příběhů, které mi přijdou do cesty poprvé.

Focení bezprostředně po uvolňování proběhlo nedaleko Proboštských jezer s Iris, Martinem a miminkem na cestě.

Znovu se mi potvrdilo, že milovat svou práci je dar, kterého si musíte vážit.